BRUCEA ANTIDYSENTERICA J. F. Mill.

Syn.: Brucea abyssinica Spreng., Brucea ferruginea L’Hér., Brucea salutaris A. Chev.
Čeleď: Simaroubaceae DC. – simarubovité
Brucea antidysenterica
Rozšíření: Areál se táhne v tropické Africe. Na západě kontinentu se vyskytuje vzácně od Guineje po Kamerun, hojnější je na východě v pruhu od Eritrey po Malawi a Angolu. Do rodu náleží asi 30 druhů.
Ekologie: Stanovištěm jsou stálezelené lesy, lesní okraje a druhotné křovinaté porosty; v Africe roste v nadmořských výškách 1400–2800 m.
Popis: Stálezelený polygamní strom dorůstající výšky 5–10(–15) m; borka je hladká, šedá nebo hnědá; letorosty jsou rezavě pýřité. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, 10–65 cm dlouhé, většinou rezavě chlupaté, s 2–6 jařmy; lístky jsou často téměř přisedlé, podlouhlé až kopinaté, 3–18 cm dlouhé a 1,5–8 cm široké, na bázi asymetricky zaokrouhlené, celokrajné nebo mělce laločnaté, zašpičatělé. Květenství jsou klasovitá, 5–35 cm dlouhá, nesoucí buď samčí, nebo společně samičí a oboupohlavné 4(–5)četné květy; kališní lístky jsou vejčité, 2–3 mm dlouhé; korunní lístky jsou podobné kalichu a zhruba stejně velké; v samčích květech je jeden kruh tyčinek; gyneceum tvoří 4–5 volných plodolistů. Za plodu se vytváří hroznovité souplodí, jednotlivé plody jsou elipsoidní, 9–14 mm dlouhé, za zralosti červené.
Využití: Druhové jméno poukazuje na léčivé účinky při nákaze úplavicí; podstatou je obsah triterpenu bruceantinu v borce. V nedávné době byl prokázán příznivý účinek této látky na brzdění různých typů zhoubného bujení (leukemie, melanomy).
Brucea antidysenterica
Brucea antidysenterica
Brucea antidysenterica
Fotografováno ve dnech 1. a 4. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mts., údolí řeky Ansiya nad osadou Mekarabiya; Lalibela).