MAERUA JUNCEA Pax

Syn.: Maerua angustifolia A. Rich., Maerua flagellaris Gilg et Gilg-Ben., Maerua guerichii Pax
Česká jména: klamnokvěták (Berchtold et Presl 1825)
Čeleď: Capparaceae Juss. – kaparovité

Maerua juncea

Rozšíření: Druh tropické jižní Afriky, jehož areál sahá od Tanzanie, Zambie a Mosambiku až po severní Namibii, Botswanu, Zimbabwe, severovýchodní provincie Jihoafrické republiky a Svazijsko. Jsou rozlišovány dva poddruhy, nominátní poddruh má plod hladký, M. j. subsp. crustata hrbolatý, vrásčitý.

Ekologie: Roste v opadavých lesích, obvykle společně s kapinicemi (Acacia), objevuje se na březích vodních toků, údajně též často na termitištích, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1400 m.

Maerua juncea

Popis: Menší keř až 5 m vysoký nebo liána dosahující délky až okolo 15 m, s letorosty zelenými, rýhovanými, lysými. Listy jsou řapíkaté, jednoduché nebo 3četné, lístky jsou podlouhle eliptické až kopinaté, 1–4,5 cm dlouhé a 0,4–2 cm široké, prostřední lístek je větší, na bázi jsou klínovité nebo zaokrouhlené, celokrajné, na vrcholu hrotité, často šedozelené, s 5–7 páry žilek. Květenství vyrůstá na konci větví, je hroznovité, 2–6květé, někdy jednotlivé květy vyrůstají i v úžlabí horních listů, květní stopka je až 4,5 cm dlouhá; listeny jsou 3četné, opadavé; květy jsou oboupohlavné, kališní lístky jsou 4, eliptické až podlouhle obvejčité, 9–16 mm dlouhé a 4–8 mm široké, po okraji chlupaté, na vrcholu hrotité, korunní lístky jsou rovněž 4, jen 5–8 mm dlouhé a 3,2–6,5 mm široké, eliptické až skoro okrouhlé, bílé, krátce nehetnaté; tyčinek je 20–45, jejich nitky jsou až 25 mm dlouhé, čnělka je hlavatá. Plod je elipsoidní, až 3 cm dlouhý, hladký nebo vrásčitý.

Využití: Rostlina je používána v africké tradiční medicíně i při rituálních obřadech. Žvýkání kořene údajně pomáhá domorodcům zostřit smysly a výkonnost při lovu.

Maerua juncea
Maerua juncea
Maerua juncea
Maerua juncea

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 2. 9. 2018 (Jihoafrická republika, Mpumalanga, Kruger National Park).