Syn.: Swertia decumbens Vahl
Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Rozšíření: Endemit hor na jihozápadě Arabského poloostrova, většina lokalit leží na území Jemenu, ale zasahuje i do pohoří Asir v nejjižnější části Saúdské Arábie. Rod Swertia je velmi početný (asi 150 druhů) a má vývojové centrum v Himálaji a horách východní Asie; sekundární centrum diverzity leží v horách Etiopie, kde se vyskytuje kolem 25 druhů. S etiopskými zástupci je Swertia polynectaria blízce spřízněná.
Ekologie: Roste v nízkých, poněkud rozvolněných trávnících na kamenitých svazích v horách v nadmořských výškách 2000–3100 m. Stanoviště jsou osluněná, bývají vystavená silnějším větrům a velkému kolísání teplot mezi dnem a nocí, v zimě mohou teploty poklesat až k bodu mrazu.
Popis: Jemná poléhavá nebo plazivá vytrvalá bylina, velmi připomínající některé drobné zástupce čeledi Caryophyllaceae nebo příslušníky rodu Oldenlandia z čeledi Rubiaceae. Stonky jsou tenké, téměř nitkovité, vidličnatě větvené, na bázi poněkud dřevnatějící, pravidelně olistěné (na stonku bývá alespoň 10 párů listů). Listy jsou vstřícné, 8–16 mm dlouhé a asi 2 mm široké. Květy tvoří terminální chudá vrcholičnatá květenství (zkrácené vijany), jsou čtyřčetné nebo pětičetné, kališní lístky jsou volné, asi 4 mm dlouhé, špičaté, koruna je nálevkovitá, bílá, s velmi krátkou trubkou a asi 12 mm dlouhými, vejčitými, světle fialově žilkovanými cípy, na bázi korunních cípů jsou dvojice žlutých pýřitých nektárií; tyčinek je 4 nebo 5, gyneceum srůstá ze 2 plodolistů. Plodem je tobolka.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 15. 2. 2010 (Jemen, Jabal Haráz, Hajjarah).