الأسماء في صفحات التنقل
Zygophyllum és un gènere de plantes amb flor de la família Zygophyllaceae.
Són plantes resistents de les zones àrides i semiàrides del Mediterrani, Àfrica, Àsia Central i Austràlia. N'hi ha unes 50 espècies.
Zygophyllum és un gènere de plantes amb flor de la família Zygophyllaceae.
Kaciba (Zygophyllum) je rod rostlin z čeledi kacibovité. Jsou to sukulentní byliny a keře se vstřícnými složenými listy a čtyř nebo pětičetnými květy. Jsou rozšířeny v počtu asi 100 druhů v suchých oblastech Starého světa. Několik druhů se vyskytuje i v Evropě, do České republiky však nezasahují. Taxonomie rodu kaciba není dořešena a pravděpodobně bude rozdělen na několik různých rodů.
Kaciby jsou dužnaté až sukulentní keře nebo vytrvalé byliny, výjimečně i jednoletky. Listy jsou vstřícné, dužnaté, nejčastěji dvoulisté nebo jednolisté, řidčeji sudozpeřené s větším počtem jařem nebo naopak jednoduché. Čepele listů jsou ploché nebo válcovité. Květy jsou jednotlivé nebo po dvou, čtyř nebo pětičetné, úžlabní, nejčastěji bílé, žluté nebo oranžovočervené, s miskovitým dužnatým terčem. Kalich i koruna jsou složeny ze 4 nebo 5 volných lístků, u některých druhů koruna chybí. Tyčinek je 8 nebo 10, nitky jsou obvykle delší než korunní lístky a vyrůstají z báze květního disku. Semeník je srostlý ze 3 až 5 plodolistů a obsahuje stejný počet komůrek. V každé komůrce jsou 2 nebo několik vajíček. Plodem je křídlatá nebo hranatá tobolka. Plody jsou pukavé nebo nepukavé, v každé komůrce je 1 až několik semen.[1][2]
Kvetoucí kaciba obecná (Z. fabago)
Pohledné květy Z. flexuosum
Z. coccineum
Plody kaciby obecné
Rod kaciba zahrnuje přes 100 druhů a je to největší rod čeledi kacibovité. Je rozšířen v sušších až pouštních oblastech Starého světa v Africe, Asii a Austrálii. V Evropě rostou celkem 4 druhy. Ve Španělsku a na Krétě se vyskytuje druh Zygophyllum album (syn. Tetraena alba), který sem přesahuje z Afriky. V Rumunsku a Rusku je rozšířena kaciba obecná (Z. fabago), která byla zavlečena též do Středomoří. Další 2 druhy (Z. macropterum a Z. ovigerum) rostou v Rusku.[3][4][5] Na Kanárských ostrovech se vyskytuje kaciba bezuchová (Zygophyllum fontanesii, syn. Tetraena fontanesii).[6] V Africe se kaciby vyskytují zejména na jihu, severu a severovýchodě kontinentu. V jižní Africe roste celkem 55 druhů.[7] Druh Z. stapffii je významnou složkou pouštní vegetace v Namibii. Z Madagaskaru jsou uváděny 2 druhy.[8]
V suchých oblastech Afriky představují kaciby spolu s rodem slanobýl (Salsola) z čeledi laskavcovité rostliny ekologicky nejlépe přizpůsobené extrémně suchému pouštnímu klimatu.[7]
Fylogenetickými studiemi podčeledi Zygophylloideae bylo zjištěno, že rod Zygophyllum v klasickém pojetí není monofyletický, neboť rody Augea, Fagonia a Tetraena tvoří vývojové větve uvnitř takto široce pojatého rodu Zygophyllum. Taxonomie této skupiny není dosud dořešena. Ve studii z roku 2003 je asi 60 australských a jihoafrických druhů přesunuto do rodu Roepera, asi 40 asijských a afrických druhů je přesunuto do původně monotypického rodu Tetraena a 2 africké druhy do rodu Melocarpum, zatímco rod Zygophyllum v tomto pojetí zahrnuje jen asi 50 asijských druhů.[9] Tato taxonomie není považována za ucelenou a nebyla všeobecně přijata.[7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kaciba ve Wikimedia Commons
Kaciba (Zygophyllum) je rod rostlin z čeledi kacibovité. Jsou to sukulentní byliny a keře se vstřícnými složenými listy a čtyř nebo pětičetnými květy. Jsou rozšířeny v počtu asi 100 druhů v suchých oblastech Starého světa. Několik druhů se vyskytuje i v Evropě, do České republiky však nezasahují. Taxonomie rodu kaciba není dořešena a pravděpodobně bude rozdělen na několik různých rodů.
Zygophyllum, auch Jochblatt genannt, ist eine Pflanzengattung in der Familie der Jochblattgewächse (Zygophyllaceae). Die etwa 150 Arten sind weitverbreitet.
Zygophyllum-Arten wachsen oft als mehr oder weniger niedrige, vielstämmige Halbsträucher, die Wuchshöhen von etwa 1 Meter erreichen, oft als ausdauernde, selten als kriechende[1], einjährige krautige Pflanzen. Viele Arten sind xerophytische, sukkulente Pflanzen, die trockenheits- und salztolerant sind und so an aride Klimate angepasst sind. Manchmal bilden die Zweige ein Gewirr, manchmal auch mit anderen Pflanzenarten.[2]
Die Laubblätter sind gegenständig, es kann jedoch eines der beiden Blätter reduziert sein und so kann der Eindruck von wechselständig entstehen. Es können mehr oder weniger kurze Blattstiele vorhanden sein oder fehlen. Die flachen oder stabähnlichen, fleischigen oder ledrigen[1] Blattspreiten sind oft zweiteilig oder seltener einteilig[3] oder selten mehrteilig[1]. Die Blattabschnitte sind je nach Art sehr unterschiedlich in Form und Größe. Die Laubblätter fallen bei zu trockenen Bedingungen ab. Oft auffällig in dieser Gattung sind die Nebenblätter, die häutig, krautig oder zu Dornen umgebildet sein können.[2]
Die gestielten Blüten stehen einzeln oder paarweise[3] in den Blattachseln. Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch, selten vier-, meist fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die meist fünf etwas fleischigen Kelchblätter sind an ihrer Basis verwachsen und am Rand häutig[4]; sie sind haltbar[1] oder bei wenigen Arten fallen sie früh ab[3]. Die selten vier, meist fünf freien Kronblätter sind oft genagelt, breit verkehrt-eiförmig, elliptisch, spatelförmig oder selten löffelförmig. Bei wenigen Arten fehlen Kronblätter[3]. Die Farben der Kronblätter reichen von hell-orangefarben bis gelb oder weiß, oft mit einer roten Zeichnung in Richtung ihrer Basis oder mit roten Adern gestreift oder sie sind an den Rändern heller[3]. Es ist ein ring-, becherförmiger oder konkaver[1], acht- oder zehnkantiger, fleischiger Diskus vorhanden, manchmal ist er auch deutlich drei- bis fünflappig oder -teilig von den des Fruchtknotenkammern ausgehend[4]; auf ihm sitzen die Staubblätter. Es sind zwei Kreise mit je vier oder fünf Staubblättern vorhanden; selten sind nur insgesamt vier oder sechs Staubblätter vorhanden[4]. Die freien, fadenförmigen Staubfäden sind meist länger als die Kronblätter und besitzen meist häutige, schuppenförmige Anhängsel an ihrer Basis, selten fehlen sie[1]. Die Staubbeutel sind länglich-eiförmig oder gerundet[1]. Drei bis fünf Fruchtblätter sind zu einem oberständigen, drei- bis fünfkammerigen Fruchtknoten verwachsen[3]. Jede Fruchtknotenkammer enthält zwei oder mehr hängende Samenanlagen.[1] Der pfriemliche[4], kantige[1] Griffel, der kürzer oder länger als der Fruchtnoten ist, endet in einer winzigen[3], mehr oder weniger kugeligen bis gelappten[4] Narbe.[2]
Es werden Kapselfrüchte oder Spaltfrüchte gebildet. Die Kapselfrüchte sind je nach Art unterschiedlich; wenn sie trocken sind, dann sind sie oft gefurcht oder glatt (beispielsweise Zygophyllum flexuosum), drei- bis fünfkantig oder geflügelt (beispielsweise Zygophyllum morgsana). Die Spaltfrüchte zerfallen in zwei oder mehr Teilfrüchte. In jedem Fruchtfach befinden sich ein, wenige bis einige Samen[3][1]. Die Samen enthalten Endosperm und einen geraden Embryo mit zwei länglichen Keimblättern (Kotyledonen)[1].[2]
Die etwa 150 Zygophyllum-Arten besitzen ein weites Verbreitungsgebiet vom Mittelmeerraum bis Zentralasien und Afrika, außerdem in Australien, den südwestlichen USA sowie in Chile. In China kommen etwa 19 Arten vor. Etwa 60 Arten kommen im subsahara Afrika vor; davon etwa 47 Arten sind im Südlichen Afrika: Südafrika, Namibia, Botswana, Lesotho und Eswatini beheimatet.[2]
In der Capensis kommen Arten in Winter- und Sommerregengebieten vor. Von den in der Capensis vorkommenden Arten gedeihen die meisten in den Biomen Nama-Karoo und Sukkulenten-Karoo, die beide arid sind. Die Gariep-Region ist das Zentrum der Artenvielfalt und des Endemismus für die südafrikanischen Zygophyllum-Arten. Die meisten Endemiten befinden sich in der nordwestlichen Ecke der südafrikanischen Provinz Nordkap und angrenzenden Gebieten in der südwestlichen Ecke Namibias.[2]
Zygophyllum-Arten gedeihen in vielen Wüsten und Halbwüsten der Welt. Beispielsweise besiedelt Zygophyllum stapfii extrem trockene Standorte der Namib. Die Arten gedeihen in den unterschiedlichsten Habitaten an Hängen, Trockenflüssen, auf Bergrücken, am Straßenrand und auf grobsandigen, kalkreichen sowie salzigen Böden.[2]
Die Gattung Zygophyllum wurde 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, 1, S. 385–386[5] aufgestellt. Typusart ist Zygophyllum fabago L. [6] Der Gattungsname Zygophyllum ist aus dem Griechischen abgeleitet, von ζυγόν zygon für Joch und φυλλον phyllon für Blatt und bezieht sich dabei auf die gegenständigen Laubblätter und Blattabschnitte, die viele Arten besitzen. Synonyme für Zygophyllum L. sind: Halimiphyllum (Engl.) Boriss., Miltianthus Bunge, Sarcozygium Bunge. Die Gattung Zygophyllum gehört zur Unterfamilie Zygophylloideae innerhalb der Familie der Zygophyllaceae.[7] Der Umfang der Gattung wird kontrovers diskutiert. Oft sind die südafrikanischen und australischen Arten in die Gattung Roepera A.Juss. ausgegliedert. Doch Bellstedt et al. 2008 bezeichnen die Abtrennung der beiden Gattungen Tetraena und Roepera für verfrüht. Nach Christenhusz und Byng, 2018 sind auch die Arten der Gattung Fagonia in Zygophyllum einzuordnen. Danach sind Agophyllum Neck., Agrophyllum Neck., Augea Thunb., Fabago Mill., Fagonia Tourn. ex L., Halimiphyllum (Engl.) Boriss., Petrusia Baill., Piotes Sol. ex Britten, Sarcozygium Bunge, Tetraena Maxim. Synonyme von Zygophyllum L.
Es gibt etwa 150 Zygophyllum-Arten (inklusive der Tetraena- und Roepera-Arten):
Nicht mehr zu dieser Gattung gehören:
Zygophyllum, auch Jochblatt genannt, ist eine Pflanzengattung in der Familie der Jochblattgewächse (Zygophyllaceae). Die etwa 150 Arten sind weitverbreitet.
Pelgerdenî (Zygophyllum) cinsekê riwekên famîleya pelgerdeniyan (Zygophyllaceae) e ku navê xwe jî daye famîleyê. Li seranser erdxanê bi qasî 150 cureyên wê hene. Li Kurdistanê jî diçên. Li devedorê Deryaya Navîn, navenda Asya, Afrîka, Amerîkayê cihwarbûyî ne.
Cinsê Zygophyllum sala 1753'yê ji aliyê Carl von Linné ve, di Species Plantarum, 1, rûpel 385–386'ê de hatiye binavkirin. Navên din ên vê cinsê: Halimiphyllum (Engl.) Boriss., Miltianthus Bunge, Sarcozygium Bunge. ne.
Nêzîkî 150 cureyên Zygophyllumê hene (tevlî Tetraena- û Roepera:
Pelgerdenî (Zygophyllum) cinsekê riwekên famîleya pelgerdeniyan (Zygophyllaceae) e ku navê xwe jî daye famîleyê. Li seranser erdxanê bi qasî 150 cureyên wê hene. Li Kurdistanê jî diçên. Li devedorê Deryaya Navîn, navenda Asya, Afrîka, Amerîkayê cihwarbûyî ne.
Talliẓt (Assaɣ ussnan: Zygophyllum) d tawsit n imɣan isnayyawen yeṭṭafaren tawacult ntalliẓin. Dɣa tilmas n tewsit-a d tid i d-itt-mɣayen deg yideggan iɣuṛaren neɣ ikiwanen deg Tefriqt d wemda n yilel agrakal d utaram n Asya d Ustṛalya
Talliẓt (Assaɣ ussnan: Zygophyllum) d tawsit n imɣan isnayyawen yeṭṭafaren tawacult ntalliẓin. Dɣa tilmas n tewsit-a d tid i d-itt-mɣayen deg yideggan iɣuṛaren neɣ ikiwanen deg Tefriqt d wemda n yilel agrakal d utaram n Asya d Ustṛalya
Zygophyllum is the type genus of the flowering plant family Zygophyllaceae. The generic name is derived from the Greek words ζυγόν (zygon), meaning "double", and φυλλον (phyllon), meaning "leaf".[3] It refers to the leaves, each of which have two leaflets.
The genus is distributed in arid and semi-arid regions of Africa, the Mediterranean Basin, central Asia and Australia.[1]
Molecular phylogenetic analysis suggested that as previously circumscribed, Zygophyllum was not monophyletic, and the genus was split among a number of other genera, including Augea, Fagonia, Roepera and Tetraena.[4]
As of April 2023, Plants of the World Online accepted 117 species:[1]
Zygophyllum fabago leaflets Zygophyllum is the type genus of the flowering plant family Zygophyllaceae. The generic name is derived from the Greek words ζυγόν (zygon), meaning "double", and φυλλον (phyllon), meaning "leaf". It refers to the leaves, each of which have two leaflets.
The genus is distributed in arid and semi-arid regions of Africa, the Mediterranean Basin, central Asia and Australia.
Molecular phylogenetic analysis suggested that as previously circumscribed, Zygophyllum was not monophyletic, and the genus was split among a number of other genera, including Augea, Fagonia, Roepera and Tetraena.
Zigofilo (Zygophyllum) estas genro de platon el zigofilacoj - plurjaraj herboj, arbustetoj kaj tufarbustoj - kun ĝenerale daŭraj, kontraŭe duopaj, plejofte dufolieraj kaj dornaj folioj kaj kun blankaj, ruĝaj aŭ flavaj floroj unu- aŭ du-ope akselaj; ĉ. 120 specioj el la Mediteranea regiono, okcidenta kaj centra Azio, Aŭstralio kaj nord-orienta kaj suda Afriko.
Zigofilo (Zygophyllum) estas genro de platon el zigofilacoj - plurjaraj herboj, arbustetoj kaj tufarbustoj - kun ĝenerale daŭraj, kontraŭe duopaj, plejofte dufolieraj kaj dornaj folioj kaj kun blankaj, ruĝaj aŭ flavaj floroj unu- aŭ du-ope akselaj; ĉ. 120 specioj el la Mediteranea regiono, okcidenta kaj centra Azio, Aŭstralio kaj nord-orienta kaj suda Afriko.
Zygophyllum es un género de plantas fanerógamas perteneciente a la familia Zygophyllaceae. Comprende 176 especies descritas y de estas, solo 69 aceptadas.[2]
Se distribuye en zonas áridas y semiáridas por regiones de África, el Mediterráneo, Asia central y Australia.
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 385. 1753.[3] La especie tipo es: Zygophyllum fabago Thunb.
Zygophyllum: nombre genérico que deriva de las palabras griegas: zygon = "yugo", y phyllon = "hoja", debido a los foliolos emparejados.[4]
A continuación se brinda un listado de las especies del género Zygophyllum aceptadas hasta mayo de 2015, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Zygophyllum es un género de plantas fanerógamas perteneciente a la familia Zygophyllaceae. Comprende 176 especies descritas y de estas, solo 69 aceptadas.
Mehikorvat (Zygophyllum) on mehikorvakasvien heimoon kuuluva ruohokasvi- ja pensassuku.
Mehikorvat ovat pensaita ja monivuotisia tai harvoin yksivuotisia ruohoja. Lehdet sijaitsevat vastakkain ja ovat tasaparisia tai harvoin yksinkertaisia; lehdykät ovat möyheitä, litteitä tai liereitä. Kukat sijaitsevat lehtihangoissa yksittäin tai parittain. Verholehtiä on neljä tai viisi ja joskus ne ovat karisevia. Terälehtiä on saman verran kuin verhoja ja ne ovat väriltään oranssiin vivahtavan punaisia, valkoisia tai keltaisia; toisinaan kynsi on oranssinvärinen ja laide kalpea. Teriö puuttuu muutamassa harvassa tapauksessa. Heteiden määrä vaihtelee 8-10 ja niiden ulkolaidalla on suomumaiset lisäkkeet. Sikiäin on 3-5-lokeroinen ja siitä kehittyy siivellinen tai siivetön kota, joka on avautuva tai avautumaton ja sisältää kutakin emilehteä kohden yhden tai useampia siemeniä. [1]
Mehikorvat ovat kotoisin Etelä-Euroopasta, Pohjois-Afrikasta, Keski-, Pohjois- ja Länsi-Aasiasta ja Australiasta. Kasvupaikat ovat kuivia tai puolikuivia alueita.[2]
Mehikorvien suvussa on yli 100 lajia, tunnetuimpina kanarianmehikorva (Zygophyllum fontanesii) ja marokonmehikorva (Z. gaetulum).[3][4]
Zygophyllum coccineum
Zygophyllum dumosum, hedelmä.
Zygophyllum fabago ja mehiläinen.
Zygophyllum howittii
Zygophyllum maritimum
Zygophyllum prismatothecum
Mehikorvat (Zygophyllum) on mehikorvakasvien heimoon kuuluva ruohokasvi- ja pensassuku.
Zygophyllum est un genre de plantes de la famille des Zygophyllaceae.
Le nom Zygophyllum a été formé à partir du grec: zygon = joug et phyllon = feuille, du fait de la forme symétrique des folioles.
Zygophyllum est un genre de plantes de la famille des Zygophyllaceae.
Dvoliska (lat. Zygophyllum), tipski rod porodice dvoliskovica. Postoji preko 50 vrsta, poglavito grmova, rijetko zeljaste bilje, koje rastu po dijelovima Azije i Afrike, te nešto na istoku Europe.[1]
Od dvoliskovica u Hrvatskoj raste samo zemaljski babin zub koji pripada srodnom rodu Tribulus.
Dvoliska (lat. Zygophyllum), tipski rod porodice dvoliskovica. Postoji preko 50 vrsta, poglavito grmova, rijetko zeljaste bilje, koje rastu po dijelovima Azije i Afrike, te nešto na istoku Europe.
Od dvoliskovica u Hrvatskoj raste samo zemaljski babin zub koji pripada srodnom rodu Tribulus.
Zygophyllum is een geslacht uit de familie Zygophyllaceae. De soorten komen voor in aride en semi-aride gebieden in Afrika, het Middellandse Zeegebied, Centraal-Azië en Australië.
Zygophyllum is een geslacht uit de familie Zygophyllaceae. De soorten komen voor in aride en semi-aride gebieden in Afrika, het Middellandse Zeegebied, Centraal-Azië en Australië.
Zygophyllum é um género botânico pertencente à família Zygophyllaceae.
Em Portugal ocorre apenas uma espécie deste género, Zygophyllum fontanesii Webb & Berthel., nomeadamente na Madeira, de onde é nativa.[1]
Zygophyllum é um género botânico pertencente à família Zygophyllaceae.
Біномінальна назва походить від грец. ζυγόν (ярмо для пари волів) та грец. φυλλον (листя), що описує подвійну специфічну форму листків рослини.
Аналіз ДНК показав, що роди Augea, Fagonia та Tetraena мають бути включені у Zygophyllum.[3]
Містить більше 50 видів, що переважно розповсюдженні у посушливих районах Африки, Центральної Азії, Середземномор'я та Австралії[4]. В Україні зустрічається Паролист звичайний (Zygophyllum fabago), що росте у Криму та в південних районах Степу по приморських берегах.
Плоди Zygophyllum fabago
Квітка Zygophyllum fabago
Квітка Zygophyllum coccineum
Zygophyllum là một chi thực vật có hoa trong họ Zygophyllaceae.[1]
Chi này gồm các loài:
Bài viết chủ đề bộ Bá vương này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Zygophyllum là một chi thực vật có hoa trong họ Zygophyllaceae.
Zygophyllum L.
Виды
Парноли́стник (лат. Zygophýllum) — род растений семейства Парнолистниковые, произрастающих в пустынях Африки, Палестины, Аравии, Средней и Центральной Азии, Австралии.
Многолетние травы или кустарники.
Листья супротивные с 2—10 листочками, простые или сложные. Листочки плоские или вальковые, мясистые. Прилистники трявянистые или перепончатые.
Цветки 4—5-членные, одиночные или по два, пазушные.
По информации базы данных The Plant List, род включает 69 видов[2]:
Это заготовка статьи по ботанике. Вы можете помочь проекту, дополнив её. Парноли́стник (лат. Zygophýllum) — род растений семейства Парнолистниковые, произрастающих в пустынях Африки, Палестины, Аравии, Средней и Центральной Азии, Австралии.
霸王属（学名：Zygophyllum）是蒺藜科下的一个属，为多年生草本或矮小灌木植物。该属共有100种，分布于地中海地区、中亚、南非及大洋洲。[3]
截至2018年年 (2018年-表达式错误：无法识别的标点“月”。)[update]，Plants of the World Online已承認下列物種[1]：
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(37468785332).jpg)
Karte mit allen verlinkten Seiten: 
POWO_41749-1的参考文献提供内容
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 